Aktuálně

 

 

Lukáš Jurečka: Boj s erozí a boření mýtů o zemědělství. I o to se snaží projekt demonstrační farmy

 

Zemědělské družstvo POOSLAVÍ Nová Ves je zapojeno do projektu ministerstva zemědělství  - demonstrační farmy. Ředitele družstva Lukáše Jurečky jsme se zeptali, proč se zapojili, k čemu je to dobré a co jim to přináší.

 

 

Pane Jurečko, přibližte na začátek hlavní smysl projektu demonstračních farem.

 

Projekt demofarem je podporován ministerstvem zemědělství a každá demofarma má dle daných pravidel v podstatě dva úkoly. První je ukazovat zemědělcům nové a osvědčené postupy v pěstování rostlin. Druhý úkol je pomocí dnů otevřených dveří seznamovat širokou veřejnost se současným zemědělstvím.

 

Mají lidé zájem se podívat do družstva? Navštěvuj dny otevřených dveří?

V dnešní době v zemědělství pracuje jen asi 1,5% obyvatel. Jednoduše řečeno, každý zemědělec dnes živí až 99 lidí. Většina těchto lidí neví, nebo někteří jen tuší, jaký je proces vzniku potravin v současnosti. Díky této nevědomosti vznikají snadno mezi lidmi různé domněnky o tom, co zemědělec dělá a co má dělat, nebo co dělat nemá. Realita je ovšem jiná a tu se snažíme lidem ukazovat a vysvětlovat. Dnešní práce v zemědělství je oproti filmu Plechová kavalérie či Slunce, seno úplně jiná. Dny otevřených dveří ukazují, jak vypadá současné české zemědělství.

 

Co ukazujete v rámci odborných školení zemědělcům?

Naše demofarma je zaměřena na protierozní technologie. Protože hospodaříme v kopcovité oblasti a máme velké zastoupení pozemků na svazích, řešíme vodní erozi na půdě. Jedná se o technologie a postupy v pěstování různých plodin na svazích tak, aby nedocházelo k erozi. Jednoduše řečeno každá plodina má jinou schopnost snižovat erozi. Vhodnou kombinací plodin v osevním plánu, zpracováním půdy, ponecháním organické hmoty, velikostí a uspořádání parcel s různými plodinami lze dosáhnout snížení rizika eroze pod legislativou stanovenou hranici.

 

Jaké postupy se vám v Pooslaví osvědčily?

Protože hospodaříme zejména na delších svazích s mírným sklonem, osvědčilo se nám  střídání plodin v pásech. Dále máme velmi dobrou zkušenost s podrýváním, neboli hloubkovým kypření, kdy se půda neotáčí a pouze se nadzvedne. Tím dojde k prokypření podorničních utužených vrstev a díky tomu může voda při deštích lépe vsakovat do půdy a nevytvářet na povrchu erozi. Také rostliny mohou svými kořeny lépe proniknout hlouběji a v suchých obdobích mít k dispozici hlouběji zadrženou vodu.

Takto lépe připravíme půdu na nárazové prudké deště a zároveň na období sucha.

 

Co se vám naopak neosvědčilo?

Jsou to meziplodiny. Naše demofarma leží v oblasti, která bývá často postižena suchem a také poslední dobou bývají mírné zimy a meziplodiny nemusí vymrznout. V suchu meziplodiny nenarostou do požadované velikosti. Nelze je likvidovat mechanicky ani mrazem, a tak se musí likvidovat chemickým postřikem. Pokud se nechají růst do jara, tak odeberou vodu následné plodině a ta má nižší výnos až o 50%. Navíc poskytují potravu hrabošům a myším na polích a zvyšují riziko jejich přemnožení. Takže pro nás mají více dopadů negativních než pozitivních.

 

Chystá se v oblasti eroze něco nového?

V současnosti probíhá jednání o nové podobě protierozní legislativy, která by měla zajistit ještě nižší riziko eroze. Prakticky to znamená, že současné protierozní postupy budou rozšířeny na větší plochu. Přibyde více ploch mírně erozně ohrožených, kde se budou nově uplatňovat protierozní technologie. Velice rádi tyto protierozní technologie vysvětlíme a ukážeme v praxi i dalším zájemcům na naší demofarmě.